Jak říkával sám Kieslowski : Když se mě ptají, proč točím filmy, vždy odpovídám: protože chci mluvit. (…) Mluvit znamená najít v někom jiném to, co nemáte v sobě. A díky čemuž v sobě zase najdete něco nečekaného. Filmový festival Hommage à Kieslowski vždy upřednostňoval možnost setkat se s druhým člověkem a promluvit si s ním. Každý ročník inicioval zasvěcenou diskusi nejen o Kieslowského díle a osobě, ale především o obavách a bolestech, které nás dnes trápí.
Jednou z nejdůležitějších myšlenek pod patronací režiséra Przypadku je filozofie dialogu, otevření se druhému člověku, pěstování vztahu „Já a Ty“. Jak napsal jeden z otců této filozofie Martin Buber: Člověk se stává člověkem pouze ve vztahu k Tobě, (…) vztah je vzájemnost. Teprve když jedinec pozná druhého v celé jeho jinakosti jako sebe sama, jako lidskou bytost, a prorazí tak k druhému, pak – v tomto blízkém a přechodném setkání – prorazí svou osamělost. Krzysztof Piesiewicz, legendární scénárista, nejvýznamnější spolupracovník a velmi blízký přítel polského režiséra, definuje Kieslowského poselství podobně: Když Krzysztof mluvil o druhém člověku, opakovaně říkal: „Pamatuj, že chce totéž co ty. Chce milovat a být milován. Chce mít pocit subjektivity, důstojnosti, dupe nohama stejně jako vy, aby našel své místo v okolní realitě.“ O to Kryštofovi šlo, o tuto pozornost k druhému.
Při sestavování programu letošního festivalu jsme se řídili těmito myšlenkami. Touha – nebo dokonce potřeba – ovlivňovat realitu, zasahovat do ní . V současné, velmi složité a bolestivé společensko-politické realitě bychom neměli být pasivní. Není pochyb o tom, že lidé působící v oblasti kultury – od umělců až po tvůrce festivalů a přehlídek – se dnes musí společensky angažovat a že právě kinematografie má nejlepší šanci účinně oslovit co nejširší publikum, inspirovat k důležitým činům a poučit o sociální spravedlnosti. Filmy, které jsme vybrali, vyprávějí příběhy hrdinů a hrdinek – mladší i starší generace -, kteří se snaží ve svém okolí něco důležitého změnit, pro sebe i pro ostatní. Prostředí, které je někdy velmi násilné a zbavené zásad a morálky. Tento typ vyprávění najdeme například ve filmech Zeměje modrá jako pomeranč (Země je modrá jako pomeranč, 2020) Iryny Tsilyk, Všechny naše strachy (2021) Łukasze Rondudy a Łukasze Gutta nebo Nosorožec (Nosorih , 2021) Olega Sencova.
V rámci stejnojmenné sekce „Hommage“ se vrátíme k filmu, který měl premiéru před 20 lety na slavnostním zahájení berlínského filmového festivalu. Film podle jednoho z posledních scénářů významného dua Kieslowski-Piesiewicz – Nebe(Heaven, 2002) Toma Tykwera s Cate Blanchettovou a Giovannim Ribisim v hlavních rolích. Po premiérovém uvedení na Berlinale se o něm psalo: Do nebe se dostaneme bez ohledu na barvu pleti, národnost nebo místo, kde žijeme. Tento krásný film je příkladem toho, že všichni cítíme stejně, stejně milujeme a stejně pláčeme. Je to vítězství lidskosti nad předsudky.
Co by dnes mohla znamenat snaha vytvořit „ráj na zemi“? Může být spravedlnost a takzvané vyšší dobro prosazováno všemi prostředky? Je definice spoluscenáristy Krzysztofa Piesiewicze stále platná: Ráj pro mě znamená touhu, kterou v sobě nosíme, je „ingrediencí“ každého člověka, vrcholem zhmotnění dobra. Někdy je touha po ráji zneužívána manipulátory toužícími po moci nad druhým člověkem.
Pro vývoj Archivu díla Krzysztofa Kieslowského je velmi důležité zaměřit se nejen na postavu Kieslowského-režiséra, ale také na Kieslowského-scénáristu. Následně také na scenáristickou spolupráci se „společným uměleckým filmovým partnerem“ Krzysztofem Piesiewiczem. Právě přítomnost Krzysztofa Piesiewicze, stejně jako Kieslowského spolupracovníků a jeho skvělé rodiny v osobách manželky Marie Kieslowské a dcery Marty Hryniakové, je pro nás tím nejlepším způsobem, jak oslavit 20. výročí filmu Nebe. Dílo, které skutečně zasahuje do lidského svědomí a zůstává na dlouhou dobu „pod kůží“.
V sekci „Hommage“ budou uvedeny také dokumentární filmy: kultovní Talking Heads 1980 a Talking Heads 2021 v produkci Institutu Adama Mickiewicze a v režii jednoho z nejvýraznějších polských režisérů mladé generace Jana P. Matuszyńského.
Výběr není náhodný – chceme během festivalu vytvořit prostor, kde by diváci (především ukrajinská komunita žijící v současnosti v regionu) mohli zaznamenat své odpovědi na slavné Kieslowského otázky („Kdo jsi?“, „Co bys chtěl?“, „Co je pro tebe nejdůležitější?“). Shromážděný materiál by se mohl stát nesmírně symptomatickým a cenným svědectvím o současné době; rádi bychom alespoň takto symbolicky dali hlas těm, kteří o něj byli násilně připraveni. Na festivalu bude uveden také druhý film režiséra Jana P. Matuszyńského – Nezanechat stopy (2011). Slavný a oceňovaný film, který se vrací k šokujícímu případu vraždy Grzegorze Przemyka, je významným a výjimečným dílem. Jak napsal Łukasz Muszyński ve své reportáži z MFF v Benátkách: Byl jednou jeden režisér, který na vrcholu své kariéry natočil filmy jako Żeby nie było śladów – filmy, které se zabývaly bolestnou minulostí Polska a zároveň v ní dokázaly najít univerzální dilemata, která jsou stále živá. Vím, že Jan P. Matuszyński by nebyl rád srovnáván s Andrzejem Wajdou, ale nemohu si pomoci. Jeho nové dílo zanechává v mysli podobné stopy jako kdysi dávno Popel a diamant a Člověk z mramoru. Matuszyński v rozhovorech neskrývá, že Kieslowského Bez konce pro něj bylo cenným referenčním bodem.
Zastoupení polské kinematografie v programu festivalu je letos impozantní, a co nás těší ještě víc, je přítomnost tvůrců a tvůrkyň na festivalu a možnost diskuse, výměny názorů a postřehů. V sekci Nové polské kino jsou zařazeny tak vynikající a různorodé filmy jako Útěk ke stříbrnému glóbu (2021) Kuby Mikurdy, Balkonový film (2021) Pawła Łozińského, Lombard (2022) Łukasze Kowalského, Sonáta (2021) Bartosze Blaschkeho, Písně lásky (2021) Tomasze Habowského.
Jedním z vrcholů festivalu bude španělská režisérka Carla Simón, držitelka Zlatého medvěda z letošního Berlinale. Mladá španělská filmařka patří ke klíčovým představitelům nové španělské kinematografie. Jak napsal Wojtek Tutaj ve své recenzi oceněného filmu Alcarràs (2022): „Už ve svém debutu Léto 1993 odhalila velké vrstvy citlivosti, když ztvárnila šestiletou dívku, která se potýká s traumatem ze smrti své matky. Alcarràs, její druhý celovečerní film, je prodchnut stejnou empatií a vřelostí vůči postavám, díky čemuž se s nimi divák rychle a natrvalo spřátelí. Nepřipomínají postavy vymyšlené pro scénář, ale obyčejné lidi ze sousedství. Během letošního ročníku Hommage à Kieslowski budou promítnuty všechny Simónovy zásadní filmy: celovečerní Léto 1993 (Estiu 1993, 2017) a nejnovější Alcarràs, stejně jako dva krátkometrážní snímkyKorespondence (Correspondencia 2020) a Také později (Después también 2019). Sekce věnovaná „něžným příběhům“ španělského vypravěče vznikla díky podpoře Institutu Cervantes v Krakově a spolupráci s uměleckou nadací AVA. Na tomto místě bychom chtěli zvláště poděkovat osobě, která by za svůj přínos k propagaci španělské kinematografie v Polsku a polské kinematografie ve Španělsku měla obdržet nejednu medaili – Joanně Bardzińské. Z celého srdce doporučujeme všechny aktivity, které Nadace AVA Arts realizuje, jednou z nich je například každoroční přehlídka kinematografie španělských mistrů.
„Hommage à Kieslowski“ nezapomíná ani na filmové klasiky. Historické kino „Zdraví“ v Sokolovsku je přece prostorem, kde mladý Krzysztof Kieslowski sbíral své první významné filmové zkušenosti. V rámci sekce „Milované filmy Kieslowského“ uvedeme jedno z nejvýznamnějších děl Charlieho Chaplina,Diktátora (Velký diktátor, 1940). Záleží nám na tom, aby dojemná korunovační řeč britského filmaře rezonovala jak u polského, tak u ukrajinského publika. Tento projev není ničím menším než esencí humanismu a lidské citlivosti, neztrácí na aktuálnosti a rezonuje dnes stejně silně jako v době svého vzniku.
Podtitul festivalu zní Kino intervence a zvláštní sekcí je Sekce: Filmová Ukrajina.
Zde budou na programu tituly ukrajinských režisérů a tvůrců a projekce jsou určeny ukrajinskému publiku, které se v současné době nachází v Dolním Slezsku. Na programu jsou například filmy Země je modrá jako pomeranč režisérkyIryny Tsilyk, Nosorožec režiséra Olega Sencova aAtlantida režiséra Valentyna Vasjanovyče . Projekce pro ukrajinskou komunitu jsou zdarma.
*
Projekce filmů ukrajinské sekce a výstavy ukrajinských obyvatel se konají v rámci projektu „Integrace cizinců z Ukrajiny v Dolním Slezsku“. Projekt je spolufinancován MPSV z rezervních prostředků Fondu práce ve výběrovém řízení s názvem „Společně dokážeme víc – 1. ročník Aktivizačního programu pro cizince na období 2022-2023“ v rámci Resortního aktivizačního programu pro cizince na období 2022-2023. 25.
—Кінопокази
української секції проводяться в рамках проект „Інтеграція іноземціув з України в Нижній Сілезі
Проект співфінансується Міністерством сім’ї та соціальної політики з резерву Фонду праці в рамках конку рсу пропозицій під назвою „Разом ми можемо більше – Перше видання Програми активації для іноземців на 20 22-2023 роки“ в рамках Відомчої програми активації для іноземців на 2022-2025
Je mi líto, ale nechci být císařem.
To není moje práce. Nechci nikomu vládnout ani nikoho dobývat.
Raději bych všem pomáhal: Židům, pohanům, černochům i bělochům. Všichni si chceme pomáhat, lidé jsou prostě takoví.
Chceme žít ze štěstí druhých, ne z jejich ubližování. Nechceme se navzájem nenávidět a pohrdat.
Na světě je místo pro každého a dobrá Země dává hojnost každé bytosti.
Náš život může být svobodný a krásný, ale zapomněli jsme, jak žít.
Chamtivost otrávila lidské duše. Zotročila svět nenávistí a vede nás k bídě a krveprolití.
Dosáhli jsme velké rychlosti, ale uzavřeli jsme se sami do sebe.
Stroje, které nám měly přinést bohatství, nás zahnaly do bídy.
Vědění z nás udělalo cyniky, chytrost tvrdé a nelaskavé.
Příliš mnoho myslíme, málo cítíme.
Více než stroje potřebujeme být lidmi, více než inteligenci potřebujeme laskavost a jemnost. Bez těchto vlastností jsou naše životy plné násilí, které nás všechny zahubí.
Letadla a rádio nás sblížily. Sama podstata těchto vynálezů volá po dobru v člověku, po univerzálním bratrství, po jednotě nás všech.
I v této chvíli můj hlas doléhá k milionům lidí na celém světě, k milionům zoufalých mužů, žen a malých dětí, obětí systému, který mučí lidi a zbavuje nevinné svobody.
Všem, kteří mě poslouchají, říkám: Neztrácejte odvahu. Neštěstí, které nás postihuje, je pouze dílem chamtivosti, zahořklosti lidí, kteří se bojí pokroku lidstva. Nenávist těchto lidí pomine a diktátoři zemřou.
Moc, kterou lidem vzali, se jim vrátí.
(…)
Nejste stroje! Nejste dobytek! Jste lidské bytosti! Ve svých srdcích máte lásku k lidstvu. Není ve vás žádná nenávist.
Nenávist cítí jen ti, kdo nezažili lásku.
Nenávisti jsou schopni pouze lidé nemilující a nelidští.
SEKCE
V solidaritě s Ukrajinou. Intervenční kino.
Filmové projekce jsou pro migranty z Ukrajiny pobývající v Dolním Slezsku zdarma.
Součástí festivalu je speciální sekce Film Ukrajina a řada výstav ukrajinských umělců. Jste srdečně zváni!
11-й випуск кінофестивалю Hommage à Kieślowski Film Festival 2022
Solідарні з Україною. Кіно втручаня.
Для мігрантів з України, які проживають у Нижній Сілезії, перегляд фільму безкоштовний.
Na festivalu bylі створено спеціальний розділ „КіноУкраїна“ та серію виставок митців з України. Запрошуємо!
Festival je rozdělen do 6 tematických sekcí:
Umění přežít
Retrospektiva: Carla Simón, něžná vypravěčka
Nové polské kino
Pocta Kieslowskému
Filmové intervence – filmová Ukrajina
Návrat klasika
Фестиваль поділявся на 6 тематичних секцій:
Мистецтво виживаня
Ретроспектива: Карла Сімон, ніжний оповідач
Нове польське кіно
Оммаж і Кесьльовський
Інтервенція кіно – кіно Україна
Повернення класики
Přežití, režie: Jonas Poher Rasmussen (sekce: Umění přežít)
Země je modrá jako pomeranč, r. Iryna Tsilyk (Sekce: Film Ukrajina)
Mezi dvěma světy, r. Emmanuel Carrère (Sekce: Umění přežít)
Atlantida, r. Valentyn Vasyanovyč (Sekce: Film Ukrajina)
Nosorožec, režie: Oleg Sentsov (Sekce: Film Ukrajina)
Berlin Alexanderplatz, režie: Burhan Qurbani (Sekce: Umění přežít)
.
Вижити, реж. Йонас Погер Расмуссен (Розділ: Мистецтво виживання).
Земля блакитна, як апельсин, реж. Ірина Цілик (Розділ: КіноУкраїна)
Між двома світами, реж. Еммануель Карер (Розділ: Мистецтво виживання)
Atлантида, реж. Валентин Васянович (Розділ: КіноУкраїна)
Носоріг, реж. Олег Сенцов (Розділ: КіноУкраїна)
Berлін Александерплац, реж. Бурхан Курбані (Розділ: Мистецтво виживання)
.
Polská kinematografie
Útěk na stříbrný glóbus, režie: Kuba Mikurda (Cyklę: Nowe kino polskie).
Balkonový film, r. Paweł Łoziński (Cyklus: Nové polské kino).
Velký strach, r. Pawlina Carlucci Sforza( Cyklus: Nové polské kino)
Lombard, režie: Łukasz Kowalski (Cyklus: Nové polské kino)
Wszystkie nasze strachy / Všechny naše strachy, režie: Łukasz Ronduda, Łukasz Gutt (Cyklę: Nové polské kino)
Sonáta, r. Bartosz Blashke (Cyklę: Nowe kino polskie)
Inni ludzie, r. Aleksandra Terpińska (Cyklę: Nowe kino polskie)
Písně o lásce, režie: Tomasz Habowski
Втеча на Срібний глобус, реж. Куба Мікурда (Цикл: Нове польське кіно)
Фільм Балкон, реж. Paweł Łoziński (Цикл: Нове польське кіно)
Великий страх, реж. Павліна Карлуччі Сфорца (Цикл: Нове польське кіно)
Ломбард, реж. Лукаш Ковальський (Цикл: Нове польське кіно)
Uсі наші страхи, реж. Łukasz Ronduda, Łukasz Gutt (Цикл: Нове польське кіно)
Соната, реж. Бартош Блашке (Цикл: Нове польське кіно)
Інші люди, реж. Александра Терпінська (Цикл: Нове польське кіно)
Retrospektiva – Carla Simon – něžná vypravěčka
kurátorka: Joanna Bardzińska
Léto1993, režie: Carla Simon (Cyklus: Carla Simon, Něžný vypravěč)
Alcarrás, režie: Carla Simon (Cyklus: Carla Simón, citlivá vypravěčka)
I později, režie: Carla Simon (cyklus: Carla Simón, citlivá vypravěčka)
Korespondence, režie: Carla Simon, Dominga Sotomayor
Ретроспектива – Карла Саймон – чутливий оповідач
Kupратор: Йоанна Бардзінська
Літо 1993, реж. Карла Сімон (Цикл: Карла Сімон, ніжний оповідач)
Alkarрас, реж. Карла Сімон (Цикл: Карла Сімон, ніжний оповідач)
Згодом теж реж. Карла Сімон (Цикл: Карла Сімон, ніжний оповідач)
Листування, реж. Карла Саймон, Домінга Сотомайор
.
Sekce Hommage à Kieslowski
Nebe, režie: Tom Tykwer (Cyklus: Hommage à Kieślowski)
Mluvící hlavy 2021, režie: Jan P. Matuszyński (Cyklus: Pocta Kieślowskému)
Talking Heads, režie: Krzysztof Kieślowski (Cyklus: Pocta Kieślowskému)
Розділ Hommage à Kieślowski
Небо, реж. Том Тиквер (Цикл: Вшанування Кесьльовського)
Talking Heads 2021, реж. Ян П. Матушинський (Цикл: Вшанування Кесьльовського)
Говорячі голови, реж. Kшиштоф Кесьльовський (Цикл: Вшануваня Кесьльовського)
Klasika
Diktátor, režie: Charlie Chaplin (Zvláštní událost / Návrat klasiky)
Krysy, režie: Robert Siodmak (Zvláštní událost / Návrat klasiky)
Lotta ve Výmaru, r. Egon Günther (Zvláštní událost / Návrat klasiky)
Klasičний
Děj filmu či seriálu. Чарлі Чаплін (Особлива подія / Повернення класики)
Щури, реж. Роберт Сиодмак (Спеціальна подія / Повернення класики)
Лотта у Веймарі, реж. Егон Гюнтер (Спеціальна подія / Повернення класики)
Speciální akce: propagace knihy Lecha Molińského a Jerzyho Wypycha – „Nikt nie woła. Všichni si pamatují“. O kouzlu zfilmovaného Dolního Slezska.
Спеціальна подія: промоція книги Леха Молінського та Єжи Випиха „Ніхто не дзвонить. Всі пам’ятають“. Про магію фільму Нижня Сілезія.
Film Ukrajina
Země je modrá jako pomeranč, režie: Iryna Tsilyk (sekce: Filmowa Ukrajina)
Atlantida, režie: Valentyn Vasjanovyč (sekce: Film Ukrajina)
Nosorožec, r. Oleg Sencov (Sekce: Film Ukrajina)
Фільм Україна
Земля блакитна, як апельсин, реж. Ірина Цілик (Розділ: КіноУкраїна)
Атлантида, реж. Валентин Васянович (Розділ: КіноУкраїна)
Носоріг, реж. Олег Сенцов (Розділ: КіноУкраїна)
Projekt realizuje Nadace pro současné umění In Situ
Projekt „Integrace cizinců z Ukrajiny v Dolním Slezsku“ je spolufinancován MPSV z prostředků rezervy Fondu práce ve výzvě s názvem „Společně dokážeme víc – 1. ročník Aktivizačního programu pro cizince na období 2022-2023“ v rámci Resortního aktivizačního programu pro cizince na období 2022-2023.
